Růže šípková-jedle-habr imunita, trávení, dýchací cesty, kosti, zuby

Růže šípková

Růže tvoří keřík s ostny na větvích a s plody šípky obvejčitého tvaru červené barvy, nejraději roste na stráních a mezích. Vyskytuje se po celé Evropě, kromě ní je původní rostlinou i v severní Africe a na Středním Východě. Naši předkové dávali šípkovou růži do souvislosti s ohněm a bojištěm, např. středověcí básníci využívali pro bitevní pole název „růžová zahrada“. Římané zaslíbili šípkovou růži bohyni lásky Venuši. Zdravotní využití rostliny sahá až do doby nejslavnějšího řeckého lékaře Hippokrata, který pomocí kořenů růže hojil rány způsobené kousnutím psa (odtud název Rosa canina nebo psí růže). Z růžových keřů se využívají květy v kosmetice, hlavně ale plody vyhledávané pro velké množství vitamínů, zvláště C a B. Plody s vysokým obsahem vitaminu C byly např. během druhé světové války v britské armádě distribuovány vojákům do předních linií, aby podpořili jejich zdraví. Velmi účinné jsou brzy z jara sbírané pupeny, zpracované na cennou tinkturu.

Šípková růže je velmi oblíbená pro povzbuzující účinky na imunitní systém, posilování přirozené obranyschopnosti a odolnosti organismu, je také považována za silný antioxidant. Působí příznivě na dýchací cesty v chladném období a na celkový fyzický stav organismu. Podporuje trávení, přispívá k normálním střevním funkcím, činnosti ledvin a močového měchýře. Pomáhá udržovat pohyblivé a pružné klouby.

Jedle

Je to vysoký stálezelený jehličnan, který může dosáhnout výšky až 50 m. Je původní v severní, střední a východní Evropě, rozšířila se ale do dalších rozsáhlých oblastí. Již starověcí Egypťané znali kosmetickou hodnotu oleje z jehličí jedle a masírovali jej do pokožky hlavy pro zlepšení jejího stavu a pro podporu růstu vlasů. V severní Evropě byla jedle i pro svoji schopnost prohřívat organismus považována za strom nesmrtelnosti. Dřevo i jehličí obsahuje esenciální olej, třísloviny, fenolické kyseliny, flavonoidy a také vitamíny A, C, E. Pro podpůrné účely, se přednostně využívá tinktura z mladých větviček, jejich jehlice jsou nutričně nejhodnotnější částí rostliny. Jedle je prospěšná pro povzbuzení obranyschopnosti organismu, velmi příznivě působí na dýchací systém, posiluje hlasivky a plíce. Velmi významné jsou účinky na kosti a zuby, zejména na udržování hustoty jejich struktury a podporu jejich mineralizace.

Habr

Habr původem ze západní Asie a mírných oblastí Evropy je strom dosahující výšky až 25 m, rozšířený od Francie a Itálie přes Ukrajinu, Rusko až po Malou Asii. Plodem jsou oříšky, ceněné je dřevo hlavně jako palivo. K charakteristickým bioaktivním látkám obsaženým v habru patří, fenolické kyseliny, taniny, katechiny a flavonoidové glykosidy. V souvislosti s hojným výskytem fenolických látek v habru jsou dnes intenzivně studovány zdravotní účinky habru s důrazem na jeho antioxidační aktivitu. Velkou pozornost si s ohledem na podpůrné účinky habru získaly pupeny bohaté na polyfenoly, využívané pro výrobu tinktur, které mají četné příznivé účinky na fungování organismu. Habr podporuje regeneraci jaterní tkáně, přispívá k normální srážlivosti krve. Pomáhá udržovat správnou funkci průdušek a plic, usnadňuje vylučování hlenů a usnadňuje dýchání.