Leukostop + betaglukan povzbuzení organismu, krvetvorba

Originální směs pro povzbuzení obranyschopnosti. Její složky posilují imunitu, povzbuzují organismus při únavě, posilují srdce, pomáhají udržovat normální krevní tlak, čistí krev, osvědčují se při relaxaci. Bylinná směs je doplněna betaglukanem.

Všehojovec ostnitý (Eleutherococcus, eleuterokok)

Eleuterokok zvaný též čertův kořen pochází ze Sibiře a z východní Asie. V Číně se používá již přes 2 tisíce let, čínský císař Šen – nung o něm tvrdil, že umožňuje chromému dítěti okamžitě chodit. Pro západní svět se v posledních desítiletích stalo zajímavým jeho použití jako náhrada ženšenu, dnes je zahrnutý v lékopisech např. Francie, Velké Británie, či Německa. Na Sibiři se v tradičně využíval již ve starší minulosti, o čem svědčí i název „sibiřský ženšen“, v roce 1966 byl v Sovětském svazu doporučen pro použití v kosmickém programu. Pro podpůrné účely se se využívá hlavně kořen, i když účinné látky obsahují také ostatní části rostliny. Charakteristickou skupinou bioaktivních složek jsou tzv. eleutherosidy, dále se vyskytují polysacharidy včetně škrobů, silice, lignany, fytosteroly, pryskyřice, pektiny, kumariny, antokyany a další látky. Lihový extrakt z rostliny posiluje obranyschopnost a imunitní systém.  Povzbuzuje fyzické a psychické síly při únavě, vyčerpání, rekonvalescenci a při regeneraci sil, působí jako adaptogen. Přispívá také k udržování normálního krevního oběhu a tlaku, povzbuzuje mentální schopnosti. Pomáhá udržovat hygienu ústní dutiny, příznivě působí na horní dýchací cesty, pomáhá organismu během chladného období.

Ženšen

Ženšen zvaný také všehoj léčivý, často také kořen života. Je to vytrvalá rostlina s půlmetrovým stonkem a světle zelenými květy. Domovinou ženšenu jsou sibiřské tajgy, sever Číny a Koreje. Počátky historie jeho použití v Číně sahají až do období 2 - 3 tisíce let před n.l., v Asii je ženšen tradičně považován za nejcennější bylinu. Při pěstování je pro dosažení nejvyšší účinnosti kořene důležité sklízet rostlinu alespoň v pátém nebo čtvrtém roku. Obsahové látky kořene jsou důkladně prozkoumány, ale přesto se průběžně objevují nové biologicky aktivní složky, jichž je v současné době známo na 180. Je zajímavé, že žádná z nich nemá toxické účinky. Mezi nejdůležitější patří tzv. ginsenosidy, což jsou steroidní glykosidy and triterpenové saponiny. Z dalších, pro biologické působení významných látek, lze jmenovat polysacharidy, kyselinu panaxovou, éterický olej, vitamíny a minerály. Ženšen jako důležitý harmonizátor či adaptogen je využívaný po tisíce let. Z jeho četných aplikačních forem patří dnes k nejúčinnějším tinktury. Ženšen podporuje imunitní systém a odolnost organismu. Pomáhá udržovat duševní výkonnost, posiluje paměť a schopnost soustředění. Povzbuzuje při únavě a vyčerpání, stimuluje vitalitu, fyzický výkon a sexuální funkce. Podporuje krevní oběh, přispívá k udržování normální hladiny glukózy v krvi.

 Tamaryšek francouzský

Jeho domovem je jižní Evropa, Asie a Afrika, počátkem 19. století byl zavlečen i do Severní Ameriky. V minulosti byl např. v jižní Itálii využíván i pro rituální a magické účely, v severní Africe je tradiční součástí lidového léčitelství. Rostlina je bohatá na bioaktivní látky, využíván je především list a květ. K nejdůležitějším složkám tamaryšku patří flavonoidní antioxidanty, např. tamarixin, tamarixetin, troupin, kvercitin, kempferol aj. Vysoký je také obsah tříslovin, zejména taninu, fenolkarboxylových kyselin a kumarinu, identifikován byl i resveratrol, karotenoidy a éterické oleje. Tamaryšek je dnes považován za rostlinu s výrazně antioxidačními účinky, chrání tedy buňky před nepříznivým působením volných radikálů. Podporuje trávení, příznivě působí na činnost jater, pomáhá pročišťovat tělo. Posiluje fyzickou a mentální aktivitu, přispívá k duševní pohodě.

Rakytník řešetlákový

Rakytník tvoří trnitý keř vysoký do 2 m, jeho původem jsou oblasti severní Evropy a střední a východní Asie, vysazuje se jako okrasný i užitkový keř i v dalších oblastech mírného pásma. Zmínky o jeho použití pocházejí již ze starého Řecka, kde jej přidávali do krmiva pro koně k podpoře přibývání na váze a pro lesklou srst. Od toho je odvozen i jeho latinský název Hippophae, což v překladu znamená lesklý kůň. Plod rakytníku se po staletí používal v Evropě a v Asii jako součást lidské potravy, i jako surovina pro výrobu různých podpůrných preparátů. Dnes je šťáva z bobulí rakytníku běžným nápojem v mnoha částech Evropy a Asie, je oceňovaná pro svoji svěží chuť, i pro vysoké nutriční hodnoty, zejména pro vysoký obsah bílkovin, vitamínů C, D, E, K a organických kyselin. Obdobně oblíbené jsou i rakytníkové džemy. Olej získaný z plodů je bohatý na vitamín E, karotenoidy, fytosteroly a polynenasycené mastné kyseliny alfa-linolenovou, gama-linolenovou a linolovou. List obsahující mj. flavonoidy se používá pro přípravu výživného čaje, různé výtažky a olej jsou hodnotnou surovinou pro kosmetické výrobky. O cenných vlastnostech oleje svědčí i skutečnost, že ruští kosmonauti používali na ochranu před kosmickým zářením právě krém obsahující olej z rakytníku. Rakytník působí blahodárně na kůži a nadměrně suché sliznice, přispívá k jejich správné funkci v oku, ústech i pochvě. Posiluje srdce, příznivě ovlivňuje cévy. Stimuluje imunitní systém, zvyšuje přirozenou obranyschopnost organismu. Podporuje metabolismus, příznivě působí na střevní trakt a střevní aktivitu.

Vřes obecný

Vřes je keřík dosahující výšky do 1 m, s dřevnatým poléhavým stonkem s drobnými růžovými květy. Roste v Evropě a v Asii (druhotně zanesen byl do Severní Ameriky), převážně na písečných rašelinových půdách na prosluněných místech. Sbírá se hlavně svrchní část natě, nejvíce aktivních látek obsahuje květ. Charakteristickými bioaktivními látkami vřesu jsou katechinové třísloviny, flavonoidy, alkaloid ericolin, fytosteroly, silice, hořčiny, pryskyřice. Z minerálních látek je významný obsah křemíku. Vřes je všestranně nedoceněnou univerzálně působící bylinou. Vyniká zklidňujícími a relaxačními účinky, lze jej ale použít i pro řadu dalších podpůrných účelů. Lze jej aplikovat v různých formách, jako čaj anebo balzám, za nejúčinnější formu je dnes považována pupenová tinktura. Vřes je častou složkou homeopatických přípravků. 

Betaglukan

Betaglukany tvoří skupinu polysacharidů, které se přirozeně vyskytují v buněčných stěnách různých rostlin, z nichž se také získávají. Nejčastějším jejich zdrojem jsou houby včetně kvasinek a obiloviny, struktura a vlastnosti příslušného betaglukanu se s ohledem na rostlinu, z níž byly získány, liší. Ve výrobcích firmy Naděje používáme betaglukany připravené z hlívy ústřičné. Betaglukany zejména v posledních desetiletích poutají značnou pozornost vědců po celém světě po četných zjištěních o velmi příznivém působení na různé fyziologické procesy v lidském těle. Průběžně jsou publikovány desítky vědeckých prací popisujících rozličné zdravotní efekty betaglukanů, z nichž nejlépe probádané jsou dnes účinky ovlivňující hladinu cholesterolu v krvi, jakož i hladinu krevní glukózy. V současnosti lze již s jistotou konstatovat, že betaglukany přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi, i k omezení nárůstu hladiny krevní glukózy po jídle. Intenzivně jsou zkoumány i další účinky zejména na obranný systém, ale dosažené výsledky zatím nedovolují vyvodit z těchto studí spolehlivější závěry.

Chcete-li se o bylince či pupenu dozvědět více, poslouží vám jako zdroj informací herbář, kde se dozvíte vše o působení na lidský organismus.